DELFÍNOTERAPIE
O jakých mimořádných schopnostech se dá mluvit? Velice dobře dokáží navázat komunikaci s člověkem, řeší složité úkoly, velmi rádi a ochotně se nechají vycvičit a doslova milují práci s lidmi. Delfíni se vyznačují vlastní řečí. Hlasově se dorozumívají na velmi dobré úrovni. Komunikují pomocí signálů, jež používají v určitých situacích. Od přátelského pískání přes dunivý kvikot a chrochtání až po rozhněvaný křik. Je dokázáno, že se delfíni naučili pár anglických slov od vědců, kteří s nimi úzce spolupracovali.
Ale je mylné si myslet, že jejich inteligence dosahuje úrovně lidské. Nejsou schopni rozeznat abstrakci, uvědomělé jednání, nedokáží sdělovat obecné pojmy a myslet.
Delfíni však nejsou jen zvířata s mimořádnými schopnostmi, ale můžeme je označit i za terapeuty. Pro pomoc jsou ideální, neboť mají určitou slabost pro člověka, jsou zvědaví a ochotní komunikovat, neboť je to pro ně zábava, dalo by říct, že je to škola hrou.
Centrum delfínoterapie vzniklo na Ukrajině pod vedením Antolije Smoljaninova. Ze začátku tato práce nebyla vůbec jednoduchá, Antolij Smoljaninov delfínům ještě tolik nedůvěřoval. Z počátku vše bral jako hru a zábavu, ale postupem času začal přicházet na to, že tyto hry rozvíjí motoriku i psychiku malých pacientů.
Antolij Smoljaninov není žádný odborník, proto spolupracuje s kvalifikovanými trenéry, kteří se delfínům věnují, znají je a rozumějí jejich chování. Na Krymu své pacienty léčí pomocí čtyř delfínů.
Vědci ještě nedokázali zjistit, proč mají delfíni (dravci) ke člověku tak pozitivní přístup a proč je ještě nikdy nenapadli.
Delfíni vysílají elektromagnetické vlny, proto se tato jejich schopnost využívá při rehabilitaci. Elektromagnetické vlny ovlivňují některé procesy v našem organismu. Pozitivní vliv na psychiku má i to, jak se nás dotýkají pyskem, a zvuky, jež vydávají. Delfíni ovlivňují i centrum řeči, dokáží rozmluvit i děti, které kvůli postižení vůbec nemluvily. Jiné se zase výrazně v komunikaci zlepší.
Delfíni jsou převážně skvělými terapeuty pro děti s dětskou obrnou, Downovým syndomem i při cukrovce. Vhodní jsou i pro autistické děti pro svou schopnost rozvíjet komunikaci.
Antolij Smoljaninov má takovou zkušenost, že pokud dítě nereaguje na léčbu a nespolupracuje s lékaři, tak s delfíny je tomu naopak. Dalo by se říct, že tito nesmírně inteligentní a veselí tvorové pomáhají i v téměř beznadějných případech.
Další z těchto center můžeme najít poblíž známého turistického letoviska Eilatu. Centrum se jmenuje Deplhin Riff a rozkládá se na pobřeží Rudého moře v Izraeli.
Delfinoterapie jako metoda psychopedagogické korekce
Anatolij G. Smoljaninov
Každý člověk se už určitě setkal s příjemným pocitem, jaký v nás
dokáže vyvolat přímý kontakt se zvířetem, zejména pokud se jedná o
kočku, psa nebo koně. Především koně jsou v současnosti velmi
populární, postupně se jim vrací ztracený význam v životě člověka a
preferují se léčebné účinky jízdy na koni, a to nejen u dětí s
postižením. Fakt, že hipoterapie se postupně stává součástí komplexní
rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou, je velice pozitivní. My
vám však chceme přiblížit, jak působí na lidský organismus, a zvláště
na organismus dítěte s dětskou mozkovou obrnou jiné zvíře.
Je to vliv delfína, resp. delfinoterapie. Nejedná se o bezmyšlenkovité hraní si nebo plavání s delfínem. Přestože je tato metoda ještě „ve stadiu vývoje a výzkumu“, má, jako každá metoda, vlastní etapy a metodiku, jejíž součástí je i příprava dítěte na setkání s delfínem.Příprava dítěte se tak stává součástí kinezioterapie, resp. neurokinezioterapie
Metoda byla vypracována a v praxi ověřována od začátku 80. let týmem Anatolije Smoljaninova v Kyjevském institutu traumatologie a ortopedie pod odborným dohledem lékaře-neurologa prof. Vadima Šargorodského. Cílem metody je komplexní realizace takových cvičení a pozic, které jsou specifikovány vytvořením biomechanického základu pro následnou realizaci fyziologicky správných pohybů dítěte. Správnou realizací neurokinezisteraputické metody prostřednictvím konkrétních cvičení dochází k mimořádně specifickému působení na jednotlivé struktury mozku. Projevuje na organismu dítěte:
- narušením patologických reflexů,
- postupným vyhasínáním činnosti patologických synergií,
- globálním působením na proprioceptivní aferentní mozkové dráhy,
- regulací svalového tonu.
Obsahuje čtyři základní etapy a vyžaduje přesnou následnost jednotlivých cvičení:
- první etapa zahrnuje cviky a metodiku, jejichž cílem je narušení činnosti tonických reflexů, vyhasnutí patologických synergií. Tato cvičení majívlivnasvaly a mechanismy kontrolující pohyb hlavy a stabilizují svaly pletence horní končetiny;
- ve druhé etapě se cvičení zaměřuje na regulaci tonu zádových svalů a zpevnění břišních svalů;
- třetí etapu představují cvičení, která zpevňují svalstvo pletence dolní končetiny;
- ve čtvrté etapě realizujeme cviky přímo působící na svaly a šlachy chodidel, plosku nohy a na svaly dolních končetin, které se aktivně účastní tvorby chůze.
Charakteristickými rysy uváděné
neurokinezisterapeutické metody je vliv pohybů a jejich působení, které
se realizuje ve specifických podmínkách v tzv. „uzavřeném
biomechanickém kruhu“,jež zároveň představuje pozici narušující
patologické reflexy. Na dosažení požadovaného efektu se stejnou měrou
podílí i relativně malé množství jednotlivých cvičení, která se
mnohonásobně opakují.
Nelze stanovit jakékoliv časové rozpětí
trvání jednotlivých etap. Při práci se postupuje individuálně a
jednotlivá cvičení mohou být upravována podle specifických potřeb
konkrétního dítěte. Je důležité, aby dítě, které se má zúčastnit
delfinoterapie, absolvovalo minimálně první etapu cvičení. Tím se
delfinoterapie stává součástí komplexní rehabilitace a má možnost
upevňovat pozitivní výsledky neurokinezioterapie.
Delfinoterapii můžeme definovat jako speciálně upravený a kontrolovaný kontakt člověka s delfínem s cílem získat léčebný efekt.
Neuvedeme nic překvapujícího, když začneme všeobecným blahodárným
působením delfína na člověka. Jestliže porovnáme pozitivní emoce, které
vznikají při setkání dítěte se psem nebo koněm, jsou tyto v případě
setkání s delfínem mnohonásobně vyšší. Vyvstává otázka proč k tomu
dochází? Proč tato zvířata fascinují stejnou měrou děti i dospělé? Na
jakém podkladu se vytvářejí výrazně pozitivní emoce, jejich léčebný
efekt, a které morfofyziologické zvláštnosti delfínů jej vyvolávají?
Zřejmě zklameme ty, kteří očekávají jasné odpovědi.
Zkusme se nejprve podívat na svět očima delfína. Zrak jako jeden ze
smyslových orgánů není pro něj prvořadým analyzátorem prostředí. V
průzračné vodě (v prostředí moře je vzácností) je dosah jejich vidění
15-50 m. Proto je svět delfínů světem zvuků. Přestože delfíni patří
mezi savce, je jejich způsob vysílání a přijímání zvuků absolutně
odlišný. Hlas delfína má rozsáhlý repertoár tónů s vysokou frekvencí od
0,25 kHz až po ultrazvuky v rozsahu 80 až 220 kHz. Vysílání
ultrazvukového vlnění do okolního prostředí zabezpečuje tzv. echolátor.
Tak delfín skenuje vše, co se nachází v okolí, až do vzdálenosti tří
kilometrů. Rozeznává nejen vzdálenost od předmětu, jeho tvar, velikost
, ale dokonce i materiál a jeho hustotu. Pozná, zda se ve vodě nachází
ryba, vhozený míč nebo nemocné dítě. Diagnostika ultrazvukem je v
dnešní době už běžnou záležitostí a byly publikovány i teorie a výzkumy
o jejím terapeutickém využití.
Další zvláštností delfínů, u
které bychom se chtěli pozastavit, je jejich obrovské bioenergetické
pole, resp. extrasenzorika. V současnosti již existuje řada přístrojů,
které je dokáží zachytit a zobrazit. Nám však nezáleží na jeho
zobrazování, ale na tom, jak evidentně pozitivně působí na lidi ve svém
okolí. Harmonie a ladnost pohybů ve spojení s hravostí, které tato
zvířata v sobě mají, vyvolává zvláštní pocit a úsměv na tváři každého
člověka.
Kontakt s delfíny má proto několik úrovní terapeutického působení na člověka:
- pozitivní emoce,
- Kinestetické vnímání harmonie pohybů,
- působení na reflexní zóny (už při prvních setkáních delfín dětem, bez jakéhokoliv působení trenéra, jemně pyskem stlačuje nožky, dlaně, ťuká jim do brady, do oblasti bránice),
- motivaci hrou (děti si hrají s delfínem, plavou s ním, házejí mu míč apod.).
Všechny tyto aktivity však probíhají pod dohledem trenéra a fyzioterapeuta a jsou podle potřeby přizpůsobovány a upravovány.
Samotná delfinoterapie trvá deset dní a je vhodné realizovat ji alespoň
jednou ročně. Ke specifikům naší práce patří „individuálně-skupinová
práce“. K delfínům mají společně s dětmi přístup i jejich rodiče.
Zatímco je jedno dítě ve vodě s delfínem (případně i s rodičem),
ostatní děti sedí na okraji bazénu a sledují je. Přítomnost rodiče
přispívá k celkové psychické pohodě dítěte a znamená pro ně stabilní
zónu jeho bezpečí/ jistotu. Tato metodika rovněž v případě negativních
reakcí dítěte (strach, úlek, napití se vody a jiné) poskytuje možnost
rychlé výměny dětí ve vodě bez zbytečných stresových situací. Pokud se
dítě nebojí a je ve vodě spokojené, setrvává v ní cca 20 minut.
V současnosti realizujeme delfinoterapii v Lidvajském delfináriu ve
městě Jalta. I letos ji, kromě jiných, absolvovalo také osm dětí ze
Slovenska. Některé se zúčastnily poprvé, jiné ji úspěšně absolvovaly už
v minulých letech.
Profesně se delfinoterapii věnujeme již sedmým rokem. Za tuto nepříliš
dlouhou dobu jsme však dospěli k několika zajímavým výsledkům a
postřehům. Nedá mi necitovat na tomto místě dětského neurologa Bobka,
E. A.: „Není možné nevšimnout si, že u dětí se v době setkání s delfíny
mění celkový emocionální podklad. Děti byly v průběhu dne veselé, bez
negativních změn nálad a známek únavy, plnily znatelně vyšší fyzické
nároky (kinezioterapie), v noci klidně spaly. Také se vyskytl výrazně
pozitivní vývoj u dětí s poruchami řeči, přesto, že v tomto směru
nebyla realizována žádná specifická terapeutická cvičení“.
Na
základě informací od rodičů můžeme konstatovat, že prakticky všechny
děti se stávají neobyčejně komunikativními. Dochází u nich k probuzení
zájmu o okolí, ke spolupráci, ke zvýšení vnímavosti.
Kdosi
známý jednou dávno prohlásil, že člověk se odlišuje od zvířat tím, že
se umí smát. Přesto, při pohledu na hru delfínů, získáváme pocit, že
nejen lidé se dokážou usmívat. Delfíni kolem sebe šíří neuvěřitelnou
energii a jakoby vás zvali do svého světa hry a radosti. Možná nám
chtějí sdělit něco o sobě a možná něco důležitého o nás samotných…..
ANATOLIJ G. SMOLJANINOV
Původním
zaměřením rehabilitolog a psycholog s dvacetiletou praxí v Institutu
rehabilitologie a ortopedie v Kyjevě. Zaměřuje se na práci s klienty s
dětskou mozkovou obrnou, ale i s jinými poruchami hybnosti.
V současnosti přednáší neuropsychofyzickou korekci (podstatou je jeho metoda rozvoje hybnosti a terapie: hippo- , kinezio- a delfinoterapie) na fakultě speciální pedagogiky Národní pedagogické univerzity v Kyjevě a zároveň působí jako praktik pro svou klientelu