LOGOPEDICKÁ PÉČE
Řeč je specificky lidskou schopností, nejdůležitějším nástrojem pro vyjadřování našich potřeb, přání, emocí.
Prostřednictvím řeči se člověk může dorozumívat s okolním světem, navazovat sociální vztahy a začleňovat
se tak do společnosti.
Každý člověk má přirozenou potřebu, touhu po sebevyjádření. Jestliže existuje nějaký důvod, např. mozkové postižení,
díky němuž nemůže být potřeba komunikace uspokojena, člověk cítí frustraci a při dlouhodobém nedostatku je ohrožen
i jeho psychický vývoj.
Děti s dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) mají kromě dominantního postižení vývoje hybnosti porušen také vývoj
řeči. Poruchy řeči se vyskytují až u 80% dětí s DMO. Jejich závažnost je rozmanitá, od lehkých vad výslovnosti
po úplnou neschopnost dorozumí-vat se mluvenou řečí.
Dovolte mi odpovědět vám na několik otázek, které bych od vás - rodičů nebo odbor-né veřejnosti očekávala jakožto
logoped, zabývající se problematikou poruch řeči u dětí s DMO.
Kdo je klientem klinického logopeda v DRS?
Klientem logopeda se stává každé dítě v denním pobytu, které potřebuje logopedic-kou péči.
Ambulantně navštěvují logopedii děti i dospělí, jejichž praktický lékař doporučil vy-šetření a péči v naší ambulanci.
Naši klienti přicházejí s rozmanitými problémy v komunikaci, běžnou dětskou patlavostí počínaje a závažnými poruchami
řeči při lezích mozku po úraze či nemoci konče.
Na vyšetření přicházejí i děti, které jsou v péči školského logopeda a rodiče nebo lo-goped mají zájem konzultovat
postup logopedické intervence.
Jaké poruchy řeči postihují děti s DMO?
Poruchy řeči u dětí s DMO lze charakterizovat především termínem narušení vývoje řeči. Řeč se vyvíjí abnormálně
od narození, vrozené postižení negativně ovlivňuje motorickou i senzorickou složku řeči. Proces komunikace je porušen
od raného věku. Stupeň postižení řeči závisí na tíži motorického handicapu, velikosti přidružených problémů,
na postoji okolí a na kapacitě dítěte.
Centrální porucha hybnosti postihuje orofaciální svalstvo, které se podílí primárně na funkci příjmu potravy,
sekundárně na artikulaci - tvoření hlásek. Spasticita a intermitentní spasmy narušují dýchání, tvoření hlasu,
je postižena kontrola pohybu hlavy, čelisti, rtů, jazy-ka, patra a hltanu. Hovoříme o vývojové dysartrii - kombinaci
poruchy dýchání, fonace, arti-kulace, rezonance, prozodie řeči a hypersalivace.
V důsledku opožďování rozumového vývoje, nedostatku životních zkušeností je řeč porušena i ve své obsahové stránce
- děti s DMO mají omezenou slovní zásobu, slabé vyjad-řovací a konverzační schopnosti, nebývá výjimečná
velká diskrepance mezi expresí (vyjadřováním) a porozuměním řeči (zejména u dětí s atetoidní formou).
Jestliže se kombinuje postižení hybnosti s dalším závažným handicapem, např. perva-zivní vývojovou poruchou
(př. autismus), mentální retardací, vadou zraku či sluchu, pak se negativní vliv jednotlivých postižení
na řeč sčítá a výsledkem jsou velmi těžké poruchy ko-munikace.
Jak souvisí poruchy řeči s poruchami příjmu a zpracování potravy?
Orofaciální oblast zabezpečuje primárně funkci příjmu potravy. Koordinovanou sou-hrou činnosti jednotlivých svalů
umožňuje také vyjadřování artikulovanou řečí. Centrální po-rucha inervace orofaciálního svalstva způsobuje,
že obvykle bývá u dětí s DMO obojí poruše-no.
Zkušený terapeut (logoped, vyškolená zdravotní sestra) je schopen odhalit abnormality ve vývoji jemné motoriky
mluvidel, patologické přetrvávání nebo chybění "potravových" reflexů, poruchy citlivosti v dutině ústní i jejím okolí.
Úspěšnost bukofaciální terapie, terapie zaměřené na odstraňování problémů v bukofaciální oblasti,
závisí především na včasném za-hájení péče, na mentální kapacitě dítěte a v neposlední řadě na postoji
a kooperaci rodičů v terapii.
Jak probíhá logopedická péče o děti s DMO?
Logopedická péče začíná odborným vyšetřením, na jehož podkladě volí logoped tera-peutický postup a metody nápravy
poruchy řeči.
Ve spolupráci s dětskými sestrami provádí bukofaciální vyšetření a řeší problémy spo-jené s pitím,
krmením, poruchami vývoje motoriky mluvidel, hypersalivací.
Provádí cvičení pro zkvalitnění dýchání, fonace, artikulace, přičemž respektuje pro-blémy dítěte
v hrubě-motorickém vývoji. Problémy v bukofaciální oblasti jsou chápány ve vztahu k funkci celého těla.
Díky úzké spolupráci logopeda s fyzioterapeutem lze docílit zajištění správné postury při terapii. Fyzioterapeut
pracuje na facilitaci normálních pohybových vzorců, inhibici spasti-city a mimovolních pohybů.
To vede ke zkvalitnění motoriky a koordinace svalstva mluvidel, zlepšení kontroly hlavy, retního uzávěru, prohloubení
dýchání, zlepšení fonace a srozumitel-nosti řeči.
Logoped pracuje na rozvíjení aktivní i pasivní slovní zásoby, chápání vztahů a souvis-lostí mezi předměty a jevy,
orientaci v čase, matematických představách atd., podporuje roz-víjení myšlení dítěte.
Každé dítě má svůj individuální program, pracovní listy, které se podle potřeby obmě-ňují, doplňují.
K rozvíjení řeči využívá logoped také alternativní a augmentativní komunikační tech-niky, např. znakový jazyk
Makaton, piktogramy, speciální počítačové programy.
Co je pro logopeda pečujícího o děti s DMO nezbytné?
Aby byla terapie úspěšná, je nezbytná úzká spolupráce se všemi členy týmu - lékaři, psychologem, fyzioterapeuty,
speciálními pedagogy, dětskými sestrami. Problémy dítěte se řeší společně, hledají se nejvhodnější postupy
pro komplexní rozvíjení všech složek osobnos-ti. Na rehabilitačních konferencích se pravidelně scházejí všichni
odborníci, kteří s dítětem pracují, vyměňují si své poznatky a zkušenosti.
Logoped by neměl být nikdy spokojen se svými znalostmi. Musí studovat odbornou literaturu, seznamovat se s novými
terapeutickými postupy v logopedii, účastnit se stáží v ČR i zahraničí. Měl by sledovat vývoj technických pomůcek
(např. komunikátorů, speciálních doplňků k počítači - př. senzorová klávesnice, dotyková obrazovka) a počítačových
programů pro rozvíjení komunikace.
Jak spolupracujete s rodiči, jsou informováni o terapii?
Rodiče jsou během pravidelných instruktáží informováni nejen o výsledku logopedic-kého vyšetření,
ale jsou jim také předvedeny terapeutické postupy.
Snažíme se rodiče aktivně zapojit do terapie. Bukofaciální a logopedická cvičení je nutné provádět
v domácím prostředí stejně pravidelně jako rehabilitaci.
Rodiče jsou zaškoleni v používání speciálních pomůcek a programů na PC. Na in-struktážích se seznamují s hračkami,
pomůckami, literaturou, kterou používáme pro rozvíjení řeči. Mohou si je bezplatně zapůjčit domů.
Jaké cíle si kladete ve své práci klinického logopeda?
Snažím se, aby byli rodiče dobře instruováni pro samostatnou práci s dítětem v domácím prostředí a byli s
péčí v našem zařízení spokojeni.
Dítě s DMO je "klubíčkem" mnoha problémů, při jeho rozmotávání proto spolupracuji se svými kolegy a jsem vstřícná
k jejich radám i kritice.